Kapitola: Loděnice


Loděnice a Vysoký Újezd jsou obce svými katastry sousedící. Vzdušnou čarou jsou od sebe vzdáleny 3,5 km, po lesních a polních cestách asi o 1 km více. Vysoký Újezd leží na náhorní planině, Loděnice v údolí potoka Kačáku, oddělené zalesněným kopcem Kolo (407 m n. m.). Poutní místo „U tří habrů“ se nachází v půli cesty z Vysokého Újezda do Loděnice (viz mapka na hlavní stránce) a bývalo jakýmsi spojovníkem obou obcí a hlavně milenců z širokého okolí. Dodnes je např. mnoho loděnických občanů přesvědčeno, že voda v původním loděnickém vodovodu, jehož část je stále v provozu (vybudován v r. 1899), přitéká od „Tří habrů“.

Loděnice - pohled od jihu, z cesty do Bubovic. Stejně jako Vysokých Újezdů, i Loděnic je v České republice vícero. Nejstarší záznamy o té naší Loděnici se zachovaly z 11. a 12. století. Jméno naší obce je odvozováno od středověkého „lodění“ (= splavování) dřeva po Kačáku k Berounce a loď ve znaku máme od r. 1900, kdy byla Loděnice císařem Františkem Josefem I. povýšena na městys. Autorem původního loděnického znaku s lodí je profesor Emanuel Krescens Liška (zemřel r. 1903), otec Jaroslava Lišky, jehož obrázek „U tří habrů“ je v kapitole „Kaplička“.

Dnes má Loděnice asi 1600 obyvatel a za posledních sto let se změnila ze zemědělské na průmyslovou. Železnice a nádraží tu je od r. 1897. Původní průmyslová odvětví - těžba vápence a železné rudy v okolí - už téměř zanikla, z nedávné minulosti a nyní je Loděnice známa výrobou gramofonových desek a nových záznamových médií (CD a DVD), výrobou suchých vápenných směsí ve vápence CEMIX, velkou stavební firmou JEŽ a mnoha dalšími, sídlícími v průmyslové zóně na východním okraji Loděnice. Podrobnosti o Loděnici viz: http://www.lodenice.cz

Kostel sv. Václava a fara na náměstí v Loděnici - historicky a esteticky nejcennější dominanta obce. Kostel má románský původ z 12. století, spolu s barokní farou je zapsán jako chráněná kulturní památka.



Pomník Mistru Janu Husovi - Husův balvan stojí na náměstí v Loděnici před budovou staré školy (postavena r. 1792). Byl odhalen 5. července 1925 při příležitosti 510. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Jan Hus (1371 - 6. 7. 1415), český církevní reformátor, kněz, kazatel v Betlémské kapli na Starém Městě pražském a rektor Univerzity Karlovy. Na koncilu kostnickém (probíhal v letech 1414 až 1418) odmítl odvolat své reformní učení, byl prohlášen za kacíře a odsouzen k smrti upálením (portrét vlevo nahoře). Poněkud stranou zůstává fakt, že kostnický koncil odsoudil a upálil ještě jednoho českého kacíře, a sice Jeronýma Pražského (1378 - 30. 5. 1416), reformního teologa a filosofa, Husova spolupracovníka (obr. vpravo nahoře).

Další, ovšem smutná loděnická dominanta: zámek. Spolu se zámkem ve Vysokém Újezdě si mohou podat ruce - dvě zdevastované historické památky. Loděnický zámek nechal postavit jako rodinné sídlo v novorenesančním stylu a s přilehlým vinohradem v r. 1873 pražský podnikatel Antonín Cífka. Následujících 40 let byl zámek loděnickým šperkem, pak vystřídal různé majitele a po r. 1948 ho stihl stejný osud jako zámek ve Vysokém Újezdě - několik uživatelů ze státního sektoru a po r. 1989 návrat do soukromého vlastnictví. Dnes je tedy loděnický zámek opět soukromým majetkem, ale zdevastován jako nikdy předtím...

Předchozí řádky byly psány v r. 2007. Od té doby se mnohé změnilo a v letech 2010 až 2013 byla budova loděnického zámku opravena a zrekonstruována, jak se můžete přesvědčit v následujících reportážích.


Sobota 27. února 2016 - Přednáška „Tajemství hledání rodu“

Malá „tříhabrová“ skupina se zúčastnila v sále loděnického Kulturního domu přednášky na téma genealogie, kterou uspořádala MUDr. Šárka Konečná a matrikářka loděnického OÚ Jarka Bezrová.

Přednáška byla doprovázena promítáním obrázků ze starých matrik a kronik.

Nejstarší dochovaný zápis o křtu loděnického občánka je z roku 1649.

Titulní list loděnické matriky z roku 1784.


Neděle 16. srpna 2015: Kněžihorské víno roste - a k němu se možná letos připojí i houby

V neděli 16. srpna 2015 jsme vyrazili na procházku do lesa na Kněží hoře v Loděnici. Je to nevelký smíšený les, pokrývající severní svah kopce s vinicí na jeho jižní stráni vedle loděnického zámečku. Tomu kopci se říká „Vinice“ nebo „Kněží hora“, a proto se zdejšímu vínu v minulosti říkalo „Kněžihorské“. Z vrcholku kopce je vidět do vinice, patřící dnes pravoslavnému klášteru, a pohleďte, jak opět po 20 letech pouště tu roste vinná réva.

I přes několikaměsíční neúprosné sucho rostou hrozny, i když zatím jen skrovné.

Úrodě žehná tento kříž, postavený asi před rokem na nejvyšším místě vinohradu.

V ten den, 16. srpna 2015 vrcholilo období sucha - v lese na Kněží hoře jsme neočekávali žádnou houbu. Přesto - snad na rozloze jednoho hektaru - vyrostlo ve zdejším lesíku k našemu překvapení na pařezech asi 25 plodnic houževnatce šupinatého.

A další „mláďata“ se tlačí na svět bez ohledu na to, že si kňouři a bachyně o ten pařez drbou hřbety. Když jsme to telefonicky hlásili našemu spřízněnému mykologovi Ing. Jiřímu Baierovi, ubezpečil nás, že je to znamení nadcházejícího obratu a že houby ještě letos porostou!


Zajímavý článek o loděnickém zámečku a vinici

Od května 2015 je na vinařském internetovém portálu mojelahve.cz zveřejněn zajímavý článek od Martiny Réblové, podrobně zachycující historii pěstování vína v Loděnici i historii loděnického zámečku, zvaného též „Vinice“. Tento obrázek namaloval v roce 1880 akademický malíř Emanuel Krescens Liška a jmenuje se „Doušek Loděnického“:

Článek, doprovázený hezkými obrázky, si můžete přečíst na:

http://mojelahve.cz/clanek/dousek-lodenickeho-pribeh-historicke-vinice-na-knezi-hore-291



Od 11. října 2014 nová zvonice v Loděnici

Vlevo od loděnického zámečku, dnes kláštera a monastýru sv. Ludmily a sv. Václava, vyrostla v posledních několika měsících zajímavá stavbička a zvědavě jsme očekávali, co se z ní vyklube. V sobotu 11. října 2014 dopoledne byla částečně zahalena bílou plentou. Dozvěděli jsme se, že je to nová pravoslavná zvonice, která bude toho dne slavnostně odhalena.

Tedy jsme se tam odpoledne vrátili. Už z dálky nás vítala krásná zvonkohra. 10 zvonů, jejichž srdce jsou ovládána provázky ručně i nožně. Měli jsme možnost si amatérsky zazvonit, pak nám pan zvoník ukázal, jak se to dělá správně. Je to umění. Zvonkohru si můžete poslechnout v podání klášterních ctihodných sester každou neděli (a ve svátek) před začátkem bohoslužeb v monastýru sv. Ludmily a sv. Václava, tedy v 9.55 hodin.

VOLVO mezi zvony, to tu ještě nebylo. V pozadí kopec Kolo s poutním místem U Tří habrů.

Při této příležitosti jsme navštívili i monastýr sv. Ludmily a sv. Václava a zjistili, že ve vstupních prostorách do monastýru je zřízena nová prodejna sakrálních potřeb. A zakoupili jsme si obrázky sv. Ludmily a sv. Václava (v Rusku mu říkají Vjačeslav) v pravoslavném provedení. Víme, že jsme slíbili záběry z interiéru monastýru, ale zatím se tam nesmí fotografovat. Avšak každý se v čase bohoslužeb může přijít podívat.


Loděnický zámeček Vinice už je jako ze škatulky

Tento záběr je z nedělního dopoledne 9. března 2014. Těch automobilů na prostranství před zámkem bylo celkem téměř padesát a přijeli v nich návštěvníci nedělních pravoslavných bohoslužeb. Na obrázku je také dobře vidět, jak byla upravena a ořezána lipová alej, vedoucí k hlavnímu vchodu do zámku.

Od ledna 2014 se v chrámu (monastýru) sv. Václava a sv. Ludmily konají pravidelné bohoslužby, jejichž rozpis si můžete přečíst zarámovaný na stěně vedle vchodu nebo na tomto našem obrázku. A také se přijít podívat.

V prosinci 2013 již mohli kolemjdoucí konstatovat, že oprava loděnického zámečku Vinice, která byla zahájena na jaře 2010, je dokončena. Teď ještě probíhají terénní úpravy kolem.

Bohulibý skutek: v prostorách bývalých sklepů a skladů noví majitelé zámečku vystavěli pravoslavnou kapli, kde se konala v neděli 22. prosince 2013 první slavnostní bohoslužba. Nebyla však určena pro veřejnost, ale jenom pro pozvané hosty - všichni zájemci by se tam totiž nevešli - takže jsme tam nebyli a obrázky z interiéru proto přineseme později. Na obrázku vstupní brána do kaple, která nese jméno „Monastýr sv. Václava a sv. Ludmily“.

Vlevo od brány je ve výklenku pamětní deska s nápisem v azbuce, kde je stručně popsána historie rekonstrukce zámečku a uvedeny názvy a jména hlavních donátorů a mecenášů, kteří se o ni zasloužili.

V květnu 2013 staví novou cihlovou zídku na zámecké terase a izolují sklepy.

Celkový pohled na loděnický zámeček v květnu 2013.

Sobota 8. prosince 2012 - lešení kolem loděnického zámečku už je několik dní odstraněno, nyní se pracuje v zámeckém sklepení (všimněte si nových oken) a na terénních úpravách kolem zámečku.

Dálnice s kamiónem TESCO, nová budova firmy VOLVO, v pozadí stráň kopce Kolo, kde se nachází kaplička a studánka U Tří habrů, vlevo věž loděnického zámečku s pravoslavnou kopulí. To není koláž šíleného fotografa, ale současný reálný záběr z nezvyklého místa - z vršku Kněží hory (foto 8. 12. 2012). U těch sloupků v popředí už se tulí sazenice hlav budoucího znovuzrozeného Kněžihorského vína.

Toto je reklamní plakát na „Loděnické Kněžihorské víno“ z konce 19. století. Tehdy byli majitelé loděnického zámečku Antonín Cífka a jeho syn Jindřich (Heinrich) váženými dvorními dodavateli vína pro císařský a královský dvůr ve Vídni. V loděnickém zámečku se v té době konávaly mezinárodní vinařské konference. Bylo to tedy určitě dobré víno a věříme, že zase brzy bude, že ho ocení i v Rusku a že budeme mít možnost ho ochutnat i my v podzámčí [4, 21].

Práce se nezastavují ani o víkendech. Tohle je v sobotu 3. listopadu 2012.

Zůstává zachována i původní růžově-fialová barva fasády.

Celkový pohled na zámeček Vinice ze soboty 3. listopadu 2012.

Nestačíme se divit, jak ještě nedávná troska loděnického zámečku vzkvétá. V říjnu 2012 už dokončují fasádu a na nových kopulích se objevily tři zbrusu nové pravoslavné kříže.

Všimněte si nových dekorací kolem oken.

Honosný pravoslavný kříž na prostřední zámecké kopuli (foto 8. 10. 2012).

4. srpna 2012 - hrubá omítka na čelní stěně zámečku.

Od července 2012 se pracuje na fasádě. Stará vnější omítka „okopána“ 13. 7. 2012.

V červnu 2012 se lešení vyšplhalo až kolem pravoslavných kopulí.

V květnu 2012 vyrostlo kolem celého loděnického zámku lešení.

Detail pravoslavné prostřední kopule (květen 2012).

Naše srpnové asociace kopulí Vasilije Blaženého nebyly vůbec liché. Od konce listopadu 2011 tu máme tři nové zlaté kopule a asi brzy vypustíme přívlastek „nešťastný“.

Detail kopule s připravenými střešními taškami k položení.

V srpnu 2011 při průzkumu kolem loděnického zámečku jsme si všimli zajímavé kopule, přikryté plachtou, na stojanu před bývalými vinnými sklepy.

Při použití teleobjektivu a při troše představivosti se nám tu rýsuje jedna malá kopule Vasilije Blaženého. Přejeme našim pravoslavným bratrům, aby se jim zdárně podařilo opravit to, co jejich předchůdci dokázali nemilosrdně a neuvěřitelně zdevastovat.



Počátek června 2011, pohled na zámeček a přilehlý vinohrad od loděnické vápenky při cestě z lesní schůze U Tří habrů. Na vinici kvete něco žlutého.



To se musí prozkoumat, a proto pohled opačný - z vinice k vápence. Vinohrad je nově důkladně oplocen a kvete tam řepka; asi proto, aby pomohla zúrodnit 20 let zanedbanou hlínu.

Květen 2011 (foto 21. 5.): Nová střecha na hlavní budově, nová okna v podkrovních kukaních, kolem pravé věže stojí lešení a vyměňují se krovy na obou věžích.

Pohled na průčelí zámečku od silnice na Vráž dne 14. listopadu 2010. Je evidentní, že na opravě zámečku se intenzivně pracuje, a už se těšíme, až budeme moci vypustit z názvu tohoto článku přívlastek „nešťastný“.

Záběr z 6. listopadu 2010, pohled na východní stranu zámku. Nová plastová okna a v podkroví kukaně, které tu před tím nebyly. Fotografováno přes plot a přes stromovou clonu, protože více se přiblížit zatím nelze.

Během léta a podzimu byla odstraněna stará střecha zámku a pracuje se na nové (foto 11. 10. 2010).

Ze zámecké vinice se za uplynulých 20 let stala neproniknutelná džungle. Ta byla během léta 2010 vymýcena a nyní se zájmem očekáváme, co tam vyroste (foto 10. 10. 2010).

Od jara 2010 sledujeme pomalé změny - asi k lepšímu - kolem loděnického zámečku, zvaného „Vinice“. Přístupovou cestu k němu zahradila závora s nápisem „Zákaz vstupu“, před hlavní bránou se objevily domečky - buňky pro dělníky (na obrázku nejsou vidět). Zatím byla odstraněna stará okna i s rámy a otvory po nich je uvnitř občas vidět pohyb pracovníků.
Ze zpráv v „Loděnickém zpravodaji“ jsme se dozvěděli, že ruští majitelé zámečku jej poskytli (postoupili) ruské pravoslavné církvi.


Pravoslavná novorenesance u Berouna

Pod tímto zajímavým titulkem zveřejnil ruský týdeník „Pražský telegraf“ 22. března 2012 úvodník o historii, současnosti i budoucnosti loděnického zámku. Vypůjčili si k tomu bez uvedení pramene 5 let starý obrázek zámku z našich internetových stránek (z kapitoly „Loděnice“):

O historii i o současnosti loděnického zámečku, zvaného Vinice, je na těchto našich stránkách informací dostatek. Hlavně nás tedy zajímalo, co se dozvíme o záměrech dnešních ruských majitelů do budoucna. Příliš mnoho konkrétních informací v článku obsaženo není, ale přesto: Zámecká budova bude sloužit jako hotel a současně bude místem pro duchovní i tělesnou terapii. Zámecký vinohrad bude obnoven, ale na jeho stráni budou také kolektory pro sluneční elektrárnu, jejíž energie bude použita k provozu hotelu; případné přebytky energie odkoupí ČEZ. Na prostranství před zámkem bude velké parkoviště.
Můžeme se tedy opět po mnoha letech těšit na zdejší víno, a proto vám představujeme obraz loděnického malíře Emanuela C. Lišky (1852 - 1903) s názvem „Doušek Loděnického“:

„Doušek Loděnického“ (Převzato z pramene [21]).



Sobota 12. listopadu 2011 - beseda o historii našeho kraje

Loděničtí zahrádkáři se zajímají o všechno (jinak řečeno: montují se do všeho, teď už i do historie - ale to je dobře). V sobotu 12. listopadu 2011 dopoledne uspořádali v sále bývalého kina v Kulturním domě v Loděnici besedu se spisovatelem Otomarem Dvořákem a jeho kolegyní fotografkou Marií Holečkovou na téma „Tajemná místa na staré císařské cestě z Berouna na Prahu“ (studánky, bitvy, hradiště, mohyly atd.; oba protagonisty vidíte na obrázku).

Beseda, doprovázená promítáním obrázků, trvala hodinu a půl. Není v našich možnostech a ani naším úmyslem popsat, co všechno jsme se tam dozvěděli; co je kolem nás zajímavého a záhadného, o čem často ani nevíme. Je lepší přečíst si v klidu některou z knih Otomara Dvořáka a Marie Holečkové, věnovanou našemu kraji. Při příležitosti této besedy jsme si proto zakoupili knihu „Po stopách českých králů“ (viz obrázek titulní stránky s hradem Točníkem), tu prostudujeme a po stopách králů se vydáme. Ale o jedné raritě vám řekneme: na besedě jsme se dozvěděli o vzácném zvířátku, které žije v našich končinách (v Českém krasu a v Brdech) a o němž jsme dosud neměli tušení. Jmenuje se listonoh jarní:

Nikdy jsme ho v přírodě ještě neviděli. Listonoh jarní je to zvířátko na obrázku vpravo. (Obrázek je převzat z pramene [71], vlevo je jeho kamarádka škeblovka.) Listonozi - je jich více druhů - jsou korýši s plochým krunýřem, na jehož konci vyčnívá zadeček s dlouhým vidlicovitým ocáskem. Obývají tůně po jarním tání a deštích a živí se různými malými vodními živočichy. Listonozi dorůstají velikosti až 10 cm. Vyschnutí tůní přečkávají budoucí potomci třeba i několik let ve stadiu odolných vajíček v bahně. Úkol na jaro pro všechny příznivce Tří habrů: Chodit na jarní procházky do přírody s bandaskou, chytit někde párek listonohů a nasadit je do tůňky U Tří habrů. Tam se jim bude dařit a milovat!
(V prosinci 2011 se nám dostala do ruky rakousko-uherská učebnice přírodopisu z konce 19. století. Jaké bylo naše překvapení, když jsme tam objevili obrázek listonoha i s latinským názvem - apus cancriformis. České jméno tehdy měl „lupenonožka obecná“ [73]. Čím to je, že před 120 lety se o něm děti ve škole učily a my už ne?)

Byli jsme překvapeni, kolik se sešlo zájemců o besedu se spisovatelem O. Dvořákem a fotografkou M. Holečkovou a kolik z nich bylo příznivců spolku „Tři habry“. Následovala autogramiáda a příslib, že se brzy opět setkáme.


Sobota 17. září 2011 - Den otevřených dveří ve škole v Loděnici

Obecná škola byla v Loděnici po prvé zřízena za císaře Josefa II. v roce 1782. To ale ještě neměla vlastní budovu, vyučovalo se různě „pokoutně“. Až o 10 let později, v roce 1792 byla uvedena do provozu tehdy nová školní budova na náměstí, dnes známá pod názvem „stará škola“. Ta svému účelu celkem dobře vyhovovala (s úpravami) po celé 19. století. Od počátku 20. století jsou zaznamenány snahy o výstavbu nové školní budovy v Loděnici, které jsme se nakonec po mnoha peripetiích dočkali v roce 1951. Historie loděnického školství je podrobně popsána v brožurce s názvem „60 let od otevření nové školní budovy v Loděnici 1951 - 2011“, která právě vyšla a jejímž autorem je nynější ředitel školy Mgr. Václav Veverka.
Letos je tomu tedy 60 let, co byla v září 1951 zahájena výuka v nové budově Základní školy v Loděnici, z tehdejších prvňáčků jsou dnes vážení důchodci. Vzpomínkové oslavy začaly v sobotu 17. září 2011 v 9 hodin, na 10. a 14. h byla připravena setkání absolventů a kulturní a sportovní vystoupení našich dnešních žáků.

Pohled od severu na budovu Základní školy v Loděnici s novým sportovním areálem. Školu navštěvuje 280 žáků, o které pečuje 22členný učitelský sbor.

Kulturní a sportovní vystoupení našich žáků k 60. výročí nové školní budovy v Loděnici se odehrávala ve školní tělocvičně, kde všechny přítomné přivítal ředitel školy Mgr. Václav Veverka.

Potom zazpíval školní pěvecký sbor.

Zaskotačily holky z aerobiku.

Moderní tance předvedli členové tanečního kroužku.

Členové dramatického kroužku zahráli scénku na téma „Nejslabší, máte padáka!“.

Při příležitosti Dne otevřených dveří měli návštěvníci možnost prohlédnout si celou budovu školy, jednotlivé třídy, školní družinu, učební pomůcky atd. Kromě toho si mohli zakoupit pečivo, které dodaly maminky žáků, a umělecké předměty, které vytvořili žáci školy v rámci výtvarné výchovy. Finanční výnos je věnován na zakoupení nové hrnčířské (keramické) pece pro školní výtvarný kroužek. Podrobnosti o Základní škole v Loděnici je nejlépe hledat přímo na jejích internetových stránkách:

http://zs.lodenice.cz


Neděle 8. ledna 2012 - Rybova mše „Hej, Mistře“ v loděnickém kostele

Srdečně jste zváni do kostela sv. Václava v Loděnici na náměstí, kde v neděli 8. 1. 2012 odpoledne v 15 hodin zazpívá berounský Svatojakubský chrámový sbor Rybovu českou vánoční mši „Hej, Mistře“:



Noc z 13. na 14. července 2012 - Kazisvěti navštívili kostel sv. Václava v Loděnici

Stačil týden, kdy loděnická fara nebyla obydlena, a hned se několik kazisvětů vydalo na výpravu. V noci přelezli přes zeď do kostelní zahrady, zevnitř otevřeli vrata a tudy si odnesli měděné kostelní okapy, velmi neodborně demontované. Bezpečnostní kamera na loděnickém náměstí byla mimo provoz.

Poplašné zabezpečovací zařízení sice kostel má, jak je vidět pod kostelním oknem, ale na okapy se to nevztahuje. Nabízí se myšlenka, že bezpečnostní kamery a zabezpečovací zařízení nemohou odstranit příčiny takového konání.


27. září 2008 - oslavy 110 let Sboru dobrovolných hasičů v Loděnici


Loučení - ale veselé - s loděnickým panem farářem (2007)


26. - 28. března 2009: Loděnice - jaká byla, je a mohla by být

Takový mnohaslibný název měla výstava, kterou uspořádali pod záštitou Obecního úřadu zahrádkáři a baráčníci v Loděnici v sále Společenského domu (dříve Sokolovna, pak Kulturní dům) od čtvrtka 26. do soboty 28. března 2009. Výstavy se mohl aktivně zúčastnit kdokoliv - fotografiemi, pohlednicemi, obrázky, texty, počítačovou grafikou, trojrozměrnými předměty atd. (Uprostřed úvodní pohlednice z Loděnice z r. 1901 si všimněte kapličky U tří habrů. Pohlednice je převzata z knihy [46]).

Na následujících třech obrázcích vidíte žákyně a paní učitelky Základní školy v Loděnici při práci na přípravě výstavy:

A na obrázku dole jsou dvě z organizátorek výstavy, Pavlína Šafránková a Alena Heinrichová:

Každý zájemce si mohl svoje exponáty nainstalovat osobně přímo na místě ve Společenském domě v Loděnici ve čtvrtek 26. 3. dopoledne. Exponáty posoudila odborná porota a nejlepší byly odměněny cenami za 5000 Kč.
Vernisáž výstavy byla ve čtvrtek 26. března 2009 v 17 h odpoledne s kulturním programem. Také naše Občanské sdružení Tři habry při této příležitosti vystavilo několik obrázků:

„Tříhabrová" skupinka na loděnické výstavě u svého panelu.

Loděnický obecní znak, ztvárněný prostorově podle představ žáků ZŠ Loděnice, s lodní plachtou ozdobenou tvářemi hybatelů.

Kostel sv. Václava a fara na náměstí v Loděnici, jak je vytvořily z papíru děti z Mateřské školy.

Že by byl o výstavu enormní zájem, to se říci nedá, ale v pátek ji navštívilo několik tříd Základní školy, kromě toho pak několik desítek občanů neorganizovaně, celkem asi 300 lidí. Nostalgici si při pohledu na zašlé fotografie zavzpomínali, pragmatici se mohli potěšit pohledem na architektonické návrhy příštího uspořádání některých částí obce.


Nešťastný loděnický zámeček, újezdským zámkem následován...

Zámek Vinice - kdysi loděnická chlouba, dnes trneme, jestli jeho devastaci vůbec někdo zastaví.

V sobotu 14. února 2009 ráno kolem půl šesté při cestě do práce si všimla plamenů na střeše zámku paní prodavačka z Loděnky. Za čtvrt hodiny probudila obecní siréna většinu spáčů a zanedlouho na to se začali sjíždět hasiči z Loděnice i z okolních obcí. Díky včasné informaci a rychlému zásahu hasičů se požár nestačil rozšířit. Červeným kolečkem na střeše jsme označili ohnisko požáru, který podle předběžného názoru zkušených hasičů vznikl nedbalostí.
(Podrobnosti o loděnickém zámku viz kapitola „Loděnice".)

Naše záběry jsou z dopoledních hodin 14. února, když už byl požár uhašen. Z několika desítek zúčastněných hasičů se nám jich podařilo vyfotografovat jen malou skupinu, ale všem za jejich práci děkujeme.

Neuplynul ani týden a máme tu podobně neradostnou zprávu z Vysokého Újezda. V noci ze čtvrtka na pátek 19./20. února 2009 z průčelí zámku na návsi ve Vysokém Újezdě ukradli zbytek původních hodin - starodávný ciferník (místo označeno červenou šipkou). Hodinový stroj zloději odnesli už někdy v 90. letech minulého století.
(Podrobnosti o újezdském zámku viz kapitola „Vysoký Újezd".)


Koňmo ke studánce „U tří habrů"





Ke studánce „U tří habrů“ lze také zavítat koňmo. Na okraji Loděnice, asi 1 km od „Tří habrů“ je ranč „U Kotvy“, kde je možno si vypůjčit koníka a projet se po okolí.



Každoročně se tu rodí několik hříbátek - tohle na snímku se jmenuje Gyra, jeho máma Gita a kovboj Pepík.